Baccano! - Články

...další novely...

Sat, 03 Dec 2011 20:54:26 +0100

Mám v plánu přečíst další novely. Vlastně už jsem začala...

S překladem to vypadá stále bledě, ale když už nic, to první volume musím dopřekládat, i kdybych se měla přetrhnout! Pokusím se na tom postupně zapracovat...

Druhou a třetí novelu bohužel přeložit nemůžu (ne celou), protože text není přeložený ani v angličtině (dá se ale odvodit, co se tam stalo, z anime). Zato jsem přečetla celé volume 4 a chystám se na páte a šesté, ale hlavně deváté, protože se Firo dostane do vězení a to si nemůžu nechat ujít!

A co se událo ve 4. novele?

V podstatě nějaké střípky jste mohli zahlédnout už v anime. Hlavní postavou je tentokrát Eve Genoardová, která hledá svého bratra Dallase. Drohou důležitou postavou je Roy Maddock, který se ale v anime vůbec neobjevuje. Je to muž závislý na drogách a o drogách je vlastně celé tohle volume. Objeví se zde ale i Vino, který zrovna přijede z lehké rozcvičky ve vlaku Flying Pussyfoot. Vše se ale toči okolo Gandorů, Runoratů a reportérů z Daily Days.

Svazek 5: 2001 - Seznam

Sat, 03 Dec 2011 20:20:46 +0100

2001: Děti z Lahve

~Nesmrtelný - Osobní názor na Elmera C. Albatrosse~
- Napsal Huey Laforet (Nesmrtený, terorista)
~Nesmrtelná - Dívka jménem Lylvie Lumiere~
- Slova od Denkuroa Tougou (Nesmrtelný, nezávislý pracovník)
~Nesmrtelnost - Zprávy o Nilu (Úryvky)~
- Autor: Victor Talbot (Nesmrtelný, agent FBI)
~Nesmrtelní - Rozhovor Isaaca a Mirie~
- Léto roku 2001
Úvod
Prolog - Usměj se narkomane
Emoce - "Štěstí"
Emoce - "Úzkost"
Emoce - "Radost"
Emoce - "Zloba"
Smích
Epilog - Děti z lahve
Poznámky překladatele

2001: The Children of Bottle (Telý Text - PDF ke stažení)

~Immortal - personal opinion on Elmer C. Albatross~
- Written by: Huey Laforet (Immortal, Terrorist)

~Immortal - a girl named Sylvie Lumiere~
- Words of Denkurô Tougô (Immortal, Freelancer)

~Immortal - reports on Nile (Excerpts)~
- Author: Victor Talbot (Immortal, FBI Agent)

~Immortal - dialogue between Isaac and Miria~
- Year 2001, Summer

Svazek 4: 1932 - Seznam

Sat, 03 Dec 2011 19:39:01 +0100

1932: Drogy a Domino

O bratrech Gandorových
- od Fira Prochainezo z rodiny Martillo
O rodině Genoardových
- od jejich osobního barmana a kuchaře
O Royi Maddockovi
- od doktora jménem Fred žijícím v New Yorku
O rodině Runoratových
- od vraha 'Vina'
O informátorovi
- od Ronnyho Suchiato 'Chiamatore' rodiny Martillo
Úvod
Prolog
Koupě
Užití
Zhroucení
Epilog
Závěr
Poznámky překladatele

1932: Drugs & The Dominos (Celý Text)

About the three Gandor Brothers
- Words of Firo Prochainezo, Martillo Family

About the Genoard Family
- Words of Genoard's private bartender and chef

About Roy Maddock
- Words of Fred, a doctor living in New York

About the Runorata Family
- Words of 'Vino' the assassin

About The Informer
- Words of Ronny Suchiato, 'Chiamatore' of Martillo Family

Svazek 3: 1931 - Seznam

Sat, 03 Dec 2011 19:16:08 +0100

1931: Velkolepá Jízda Grázlů - Expresní Epizoda

Vzpomínka ~Chlapec~
Vzpomínka ~Žena v pracovním oděvu~
Vzpomínka ~Šedý čaroděj~
Vzpomínka ~Mladý průvodčí~
Konečná stanice: Následky
Prolog VI - Alchymista
Prolog VII - Žena v pracovním oděvu
Prolog VIII - Železniční slídič
Expresní epizoda ~Muž, který neumírá~
Epilog - Část 2.
Poznámky překladatele

1931: The Grand Punk Railroad - Express Episode

Reminiscence ~The Boy~
Reminiscence ~The Woman in Work Wear~
Reminiscence ~The Gray Magician~
Reminiscence ~About the Young Conductor~
Terminal: Aftermath
Prologue VI Alchemist
Prologue VII The Woman in Work Wear
Prologue VIII The Rail Tracer
Express Episode ~The man who doesn't die~
Epilogue II
Translator's Notes and References

Svazek 2: 1931 - Seznam

Sat, 03 Dec 2011 19:01:19 +0100

1931: Velkolepá Jízda Grázlů - Místní Epizoda

Kupé první třídy ~Muži v černém~
Služební kupé ~Muži v bílem~
Turistické kupé ~Muži v hardách~
Epilog - Část 1.
Prolog I - Zloději v přestrojení
Prolog II - Delikventi
Prolog III - Teroristé
Prolog IV - Sériový vrah
Prolog V - Před vyjížďkou
Místní Epizoda ~Muž, který nepláče~
Poznámky překladatele

1931: The Grand Punk Railroad - Local Episode

First Class Lounge ~Men in Black~
Business Class Lounge ~Men in White~
Economy Class Lounge ~Men in Rags~
Epilogue I
Prologue I Thieves in Disguise
Prologue II Delinquents
Prologue III Terrorists
Prologue IV Serial Killer
Prologue V Pre-Ride
Local Episode ~A man who doesn't cry~
Translator's Notes and References

Kniha první dočtena!

Wed, 05 Jan 2011 16:22:16 +0100

Po delší přestávce jsem se znovu pustila do překládání! Mám nechutně

moc neznámých slovíček a ještě asi bude dlouho trvat, než přeložím 3. kapitolu, ale celou knížku už mám konečně dočtenou!

Detaily jsem moc nepobrala, takže to stejně musím hezky přeložit, ale aspoň už nemusím vypisovat ty slovíčka... >.<

Takže jestli se někdo těšíte, tak zajásejte xD

Taky připravuju Info o postavách, takže se můžete těšit ještě na tohle...

Edit: Překlad už zase vázne... xD vážně na to nemám čas... :D to je hrůza! Já si už chci přečíst Alice in Jails!!! Ušetřete mě někdo toho utrpení! xD

Aktualizace 29.8. 2011:

Ah, ah... vypadá to bledě. Jo, první knížku mám sice dočtenou, ale pořád se nemůžu dokopat k tomu, abych ji dopřekládala. Ani jsem ještě nesehnala čas na to, abych si přečetla ostatní knížky. Doufám, že k tomu zase někdy přilnu, ale se školou na krku... doufám, že mě znovy chytně nějaká slabá překládací chvílka ;D

Překlad třetí kapitoly

Sat, 21 Aug 2010 15:04:33 +0200

Za chvíli končí prázdniny a já se snažím toho stihnout co nejvíc. Proto jsem taky konečně přepsala 2. kapitolu X)

Co se týče té následující, asi se to trochu protáhne, protože je z celého svazku nejdelší. Proto jestli to opravdu někdo čte, tak prosím o chvíli strpení. Asi to budu překládat už ve škole xD

Kapitola 2: Prolog

Sat, 21 Aug 2010 14:43:47 +0200

Prolog

Rok 1711, Atlantický oceán, na palubě osobní lodi Advena Avis---

Kapitola 1 ◄│► Kapitola 3

Rok 1711, Atlantický oceán, na palubě osobní lodi Advena Avis---

Alchymie.

Vědění a techniky pocházející ze starověkéo Egypta a také kultury.

Začínající jako egyptské umění, smíchané s řeckou filozofií a hermetickými tradicemi, s mírným vlivem z Arábie a pomalu mizící v renesanční Evropě.

Úkolem tohoto umění je změnit levné kovy ve zlato nebo stvořit život bez Boží pomoci. Ale hlavním cílem je získat věčný život... Ne, ani tohle se nedá považovat za "definitivní". To, co alchymisté opravdu hledají, je bezmeznost. Klidně sami sebe pohřbí ve výzkumu až do konce svých dnů jen kvůli tomu, aby přeměnili nemožné na možné. Ale kdyby se jim to podařilo, kdyby se to stalo "proveditelným", finální cíl by se postupně vytratil. Do té doby budou pokračovat v pronásledování nemožného, utápějíc se v naději a poznání nebo naopak - ztratí se uprostřed svého poslání.

Čas se mění neustále. V chaosu reálného světa si alchymista hluboce váží kvalit potřebných pro hrdinu - v dobách, kdy byli zdržováni překážkami ze všech stran a jindy také terčem závisti ostatních, i přesto museli posunovat hranice svých možností kupředu. Ale tento druh práce nebyl neplodný... alchymista Newton objevil gravitaci. Moderní vědci přinášejí různé příspěvky společnosti. Alchymie rozhodně není falešná věda.

Ale někdy---- je alchymie nazývaná magií nebo božskou dovedností. Ale také tu byli tací, kteří se snažili odstranit rozdíl mezi alchymií a vědou a tím spojit dvě v jedno.

Všeobecně je pro obyčejné lidi jednoduché smíchat alchymii a magii dohromady, ale ve skutečnosti jsou to dvě naprosto odlišné věci. Mezi alchymisty jsou i ti, kteří opovrhují nad "vnějšími silami, které nelze pomocí vědy vysvětlit", které jsou založeny na magii a odříkávání... ale jsou tu samozřejmě i tací, kteří se v experimentech přímo nimrají.

Ať už se jedná o magii nebo démonické umění, je-li její existence potvrzena, cokoliv se může stát "možným" - je to jen otázka otevírající toto "neproveditelné" umění.

<==>

Osobní loď byla zahalena v temnotách noci.

Ve tmě... naslouchali záhadnému "hlasu".

Byli to alchymisté, daleko od svých domovů hledajíc nezmapované země.

Byli to ti, kteří konečně uspěli ve vyvolání 'démona' do lidského světa; na palubu jejich lodi.

"Nazvali jste mě démonem? Ah, to je v pořádku. Ale viděl někdy někdo z vás Boha nebo anděly? Slovo jako 'zlo' může existovat pouze v kontrastu z porovnání s nimi. No, nevadí; už 103 let uplynulo od doby, co jsem byl takto svolán. Bylo by skvělé, kdyby se to stalo o tři roky dříve, ale ... No, nevadí. Ah, 'no, nevadí' je moje oblíbená fráze. Moc se tím ale nezabývejte... Vysílám svůj hlas přímo do vašich mozků, takže tohle o oblíbených frázích je poněkud divné. No, nevadí."

Tenhle nadmíru upovídaný 'démon' dodržel slib a souhlasil o předání "zakázaného vědění" alchymistům, kteří jsou přímo odpovědní za jeho povolání.

Alchymisté řekli následující: "Chceme se dozvědět vše o nesmrtelnosti."

"Tato žádost ... nenaznačuje náhodou, že si tajně přejete být nesmrtelní? No, nevadí."

Na palubě této lodi... byli uprostřed skupiny alchymistů umístěny nádoby, které se začaly naplňovat nějakou tekutinou.

"Stačí se jen napít a stanete se nesmrtelnými. Cokoliv se stane poté, je jen na vás všech rozhodnout. Jsem sice nesmrtelný, ale můj názor na toto je zcela odlišný než ten váš... Počkat, počkat, uklidněte se a poslouchejte dobře... Jsem velkorysý tudíž je zde elixíru více než dost pro všechny přítomné. Přestaňte se dohadovat. ...... Takže tedy, pokud vás jednou unaví být nesmrtelným a budete prahnou po smrti..."

'Démon' začal alchymisty učit, jak může nesmrtelný zemřít.

"... Musíte najít někoho, kdo také vypil nápoj nesmrtelnosti. Pokud vás vyhledá takovýto člověk, položte svou ruku na hlavu toho, kdo si přeje zemřít a pomyslete si 'Chci jíst'. Silná myšlenka postačí. Takto bude váš bližní, který vyhledal smrt, vtáhnut do vaší pravé ruky a jeho život skončí. Toto 'pozření' je také způsob, jak od dotyčného získat všechny jeho znalosti a schopnosti. Ten, kdo zůstane jako poslední, nahromadí znalosti a zkušenosti od třiceti různých lidí tady... Jestliže se i tento člověk bude chtít vzdát života, potom nechť mě vyvolá znovu. Tehdy jej 'pozřu'. Poté získám znalosti všech 30ti lidí... Ještě tu mám pro vás jedno varování... existují také určitá rizika. ... Ti, kdo pili tento elixír, ztratí schopnost používat 'falešná jména'. Jedná se o mentální omezení... Pokud to bude jen prozatímní představení s obyčejným člověkem, potom se nic neděje. Ale své skutečné jméno použijete, když budete hovořit s ostatními nesmrtelnými; vaše tělo zamítne v tomto světě přijetí falešné identity. ... Kdybych takto neučinil, nebudete nikdy schopni se najít navzájem..."

Alchymisté to chvíli společně probírali, ale pak se všichni podělili o nápoj nesmrtelnosti mezi sebou a vypili jej. Elixír měl vůni alkoholu.

"Hm, pravda... Stále máme dohodu o tom, že vás všechny naučím... Ačkoli nevím, co si představujete pod pojmem vše, ale v každém případě vás naučím recept pro tento elixír. Ale neřeknu ho všem, pouze tomu alchymistovi, který mě vyvolal. Pokud i vy jej chcete znát, pak se ho zeptejte později."

Jak beztvarý 'démon' řekl, daroval 'Znalosti' alchymistovi, který jej povolal. Mladý muž nevěděl, co se stalo, ale pochopil 'Znalosti' které dříve neznal. Protože byly právě vtisknuty do jeho paměti.

Démonův hlas zeslábl, až jej nebylo vůbec možno slyšet.

Muž, který obdržel 'Znalosti' strávil celou noc přemýšlením.

Nakonec se rozhodl říci tajemství nesmrtelnosti svému mladšímu bratrovi, který byl také na palubě lodi. Nedošel ani do půli cesty, když jej náhle napadla jedna myšlenka.

A další den prohlásil:

"... Mám v plánu tuto vědomost navždy zapečetit."

Přestože všichni alchymisté s tímto návrhem nesouhlasili, jeho rozhodnutí bylo konečné.

A tu samou noc se to stalo.

Muž se znalostmi zůstal. V polovině noci ucítil něčí přítomnost a otevřel oči ............ Stojíc ve středu místnosti byl jeden z jeho přátel.

Ruka toho muže byla položena na hlavě Greda - jeho bratra - který spal naproti...

V té chvíli byl již úplně vzhůru, ale i tak už bylo pozdě. Jeho vlastní bratr, jeho přítel... Ne, v tom okamžiku to vypadalo jako nějaké kouzlo. Jeho bratr byl doslova vysán pravou rukou jeho společníka.

"... To není možné, nečekal jsem, že se to stane tak rychle. "

Zatímco 'démon' sledoval nastalou scénu, mumlal si někde ve tmě sám pro sebe.

"Jsem sice ten, kdo rozdmýchal tyhle plameny, ale... to je důvod, proč jsou lidé tak nenasytný druh. Baví mě to sice sledovat, ale..."

Existence označená jako 'démon' pokračovala v mírně melancholickém hlase,

"Tentokrát se to určitě stane."

Démonův hlas již nebyl více slyšet. Jediné co zůstalo, byla temná prázdnota, jakoby zde démon nikdy nebyl.

A tak čas plynul dál.

Kapitola 1 ◄│► Kapitola 3

Kapitola 1: Epilog - Část 1.

Wed, 21 Jul 2010 19:16:28 +0200

Epilog - Část 1.

Léto 2002, Manhattan, New York

Úvod 4 ◄│► Kapitola 2

Léto 2002, Manhattan, New York

Proč se něco takového musí stát zrovna mě?

"Face to wall!"

'Feisu' byl obličej... 'woru' by mělo znamenat zeď... ah ah, tamto "tu-", co že to bylo? Ale těmhle chlápkům bylo očividně jedno, jestli rozumím anglicky nebo ne. Proč to vlastně říkám? Ještě před jejich varováním (tedy aspoň myslím, že to bylo ono), byla už moje hlava dávno přitlačená ke kamenné zdi.

Všechno to začalo šťastným losem v obchodní čtvrti v Japonsku.

"Gratuluji váááám---! První cena; pět dní a tři noci v New Yo--------rku!"

Když křičel tím svým pronikavým hlasem, který by dokázal zpřetrhat i žíly, zvon na straně začal zvonit garan garan.

Garan garan garan garan garan...

Se stále znějícím zvukem toho zvonu, jsem stál v ulicích New Yorku.

Popravdě, vše co jsem chtěl, byla jen ta druhá cena.

Proplétal jsem se lesem mrakodrapů ve směru k Manhattan Bridge. Chtěl jsem si dát nějaké čínské jídlo v China Town. Kdybych se nemohl rozhodnout co, objednal bych si prostě jen ramen. Tohle byl běžný způsob, který platil kdekoliv na světě.

Ačkoliv tomuhle říkali první cena, přirozeně dali pouze minimum cestovních financí. Ale stejně, tenhle výlet nebyl tak luxusní, jak jsem si představoval... Byl to zájezd pro dva, a tak jsem zbylý lístek prodal ve směnárně, čímž jsem byl schopen dát dohromady nějaké to kapesné.

Ty New Yorské obchodní řetězce s hovězím gyūdon mě opravdu chytili za srdce (ve vztahu s penězi). Ale název obchodu byl v latince, což na mě stále působí tak nějak zvláštně. Nejsem v New Yorku ani den a už se cítím, jako bych neviděl kanji strašně dlouho.

Dumal jsem nad touhle myšlenkou, zatímco jsem se bezcílně loudal okolo. Najednou jsem zaslechl zvuk nějakého rozruchu.

Pět nebo šest mladíků se shromáždilo v uličce a dělali tam rámus. Vypadalo to, jakoby kolem něčeho stáli, a tak jsem se trochu přiblížil, abych se podíval. Najednou mě ten, který z nich vypadal nejmladší, chytl za paži a přitom se smál 'ke-ke-ke-ke'.

Co to bylo?

Moje zvědavost narostla ještě víc, a proto jsem se zadíval do centra skupinky.

--- Co, nic tam není?

Než jsem stihl vůbec něco říct, dostavilo se mi velkého překvapení. Ti kluci se na mě s hlasitým křikem vrhli.

Co se stalo potom, je samozřejmě úvodem pro tuto kapitolu.

Myslel jsem si, že kdybych se dostal do podobných potíží, vypořádal bych se s tím spoléhajíc jen sám na sebe... ale realita byla, že jsem neměl vůbec ani šanci nějak zakročit.

Nemám vůbec ponětí, co se se mnou stalo potom. Když jsem znovu získal vědomí, ležel jsem na sluncem rozpálené asfaltové cestě. Netřeba připomínat, že když jsem se konečně znovu postavil na nohy, ti kluci měli dost času na to utéct aspoň za roh.

Výborně, nezavraždili mě. Proběhla mi hlavou tahle vděčná myšlenka, ale vzápětí jsem si uvědomil, že všechna moje zavazadla byla pryč... takže všechno nebylo zase tak výborný. Teoreticky jeden by měl být rád, že nepřišel o svůj život, ale s lidskou krátkodobou pamětí jsem na tohle rychle zapomněl. Když o tom tak přemýšlím, měl jsem spousty příležitostí nějak zakročit. Vím, že se na to teď dívám zpětně, ale nemohl jsem se téhle myšlenky zbavit.

Jako fotograf zvířat jsem si s sebou na tuhle dovolenou samozřejmě přivezl profesionální fotoaparát s výbavou. Nakonec jsem o všechno přišel.

Sakra, víte kolik desítek tisíc ten foťák stál? Nemohl jsem si pomoct, ale byl jsem vzteky bez sebe.

• • •

Bez místa kam jít, potlačil jsem svůj vztek a kontaktoval policii prostřednictvím hotelu. Jako v typickém filmu nebo televizním seriálu jsem byl nucen hrát roli 'tradiční japonské oběti', což bylo ještě více deprimující než loupež samotná.

A policejní reakce byla mimo moje očekávání.

Dali mi jen minimum dokumentů nezbytných pro podání žádosti o pojištění. Spolupracující zaměstnanec hotelu, který mluvil trochu Japonsky, mi vysvětlil, že se policie nebude obtěžovat podobnými druhy případů. Samozřejmě, kdybych byl vážně zraněný nebo mě ohrožovali zbraní, byla by to hned jiná.

Ale ten foťák, ten drahej foťák, na kterej jsem tak šetřil - stoprocentně se ho jen tak nevzdám! Krom toho ani nemám peníze na to, abych si mohl dovolit pojistku.

Vzhledem k tomu, jak jsem byl naštvanej, neručím za to, že až se jednou vrátím do Japonska, rozpůlím lebku toho obchodníka, kterej mi tenhle výlet prodal, na dvě části.

Když jsem si ale představil, jak dělám 'zářivého kouzelníka' svým kolenem, začal jsem zoufale prosit všechny okolo. Ačkoliv se policie chovala mile, věděl jsem, že ohavné zločiny jako vražda měli před mým případem přednost.

... A potom starší policista, který znovu prolistovával skrz zprávu a zkoumal styl loupeže, něco zamumlal.

Překlad toho, co řekl vyzněl jako,

"... možná je tu jistá šance, že získáte svůj foťák nazpět... Ale není to něco, co bych zrovna doporučoval."

• • •

"Jo jo… Jaké to hrozné neštěstí..."

Když jsem dorazil na místo setkání, stál tam nějaký velmi mladý gentleman.

Hlava s kaštanové hnědými vlasy a kulatými brýlemi. Tenhle muž vypadal jako stereotypní bankéř. Nejdříve mě jeho mimořádně plynulá japonština zmátla tak, že jsem si zprvu myslel, že je Japonec... ale při bližším pohledu vypadal úplně jinak než člověk z Japonska.

Ještě před tím, policista ve středních letech zavolal na nějaké místo, předal mi instrukce umístění a jen řekl, 'Požádej toho muže o pomoc. Bude tam překladatel.' Jeho komplikovaný výraz ve tváři zanechával u mě velmi hluboký dojem.

"Máš docela štěstí, nemyslíš?... Nebýt vedoucího vyšetřovacího oddělení, který nás představil, Paula Noaha - už jsme se párkrát potkali... Nebýt jeho, brečel by jsi, než by se ti podařilo únavou usnout."

Použít výraz jako "brečet než by jsi usnul" - chápání Japonštiny tohoto člověka musí být opravdu celkem neobvyklé. Ale jeho výslovnost nebyla vůbec hrozná... Ne, spíš bych řekl, že jeho řeč má více staromódní nádech než moderní Japonština.

"Slyšel jsem o tvém problému... Bojím se, že ty věci vzal Bobby a jeho partička... Jo, podobní vtipálci se tu okolo poslední dobou hodně potulují."

... To je to na stejné úrovni jako nějaký žertík?

V každém případě, něco se mi na tomhle muži nezdá. Možná je to detektiv, ale z nějakého důvodu se v něm vůbec nevyznám. A aura kolem něj vyzařuje něco poněkud odlišného než u obyčejného člověka.

Ale kašlu na to, ani nevíte jak je uklidňující mít někoho, s kým můžete komunikovat.

... Tahle myšlenka mi vydržela ale jen chvíli.

"Jak zní tohle? Tvoje ukradená zavazadla... výměnou za desetinu jejich hodnoty. Já zařídím 'vyjednávání' a ty dostaneš nazpět svůj fotoaparát."

...Aha, asi je to s největší pravděpodobností šéf nějaké skupiny zlodějů. Nejenom, že dostane desetinu zisku, ale také se vyhnul zbytečnému rozruchu stejně tak, jako výměny ukradených věcí za peníze.

Ale stejně, desetina hodnoty byla velice výhodná nabídka. Zatímco jsem si tohle myslel, souhlasil jsem, aniž bych povolil na ostražitosti.

"OK, dohodnuto."

Potom mi řekli, že mě zavede na nějaké místo.

Plánují mi snad vzít orgány a prodat je? Vzhledem k úzkostnému pocitu v mém žaludku, jsem byl připravený začít utíkat a křičet 'herupu', kdyby se situace obrátila k horšímu.

V každém případě, zabíjení jen pro to, aby se orgány člověka mohli prodat, by se dalo považovat za 'obchod z masem'.

Uprostřed všech těch úvah nad zbytečnostmi, jsem byl zaveden k baru na rohu větší ulice.

Na vývěsní ceduli byl nakreslený včelí úl s řadou anglických písmenek, které byly vepsány do buněk medové plástve. A protože jsem nevěděl, jak číst anglicky, pojmenoval jsem to pro lepší pocit 'Obchůdek U Včelího Úlu'.

Při vstupu do obchodu jsem ucítil sladkou vůni medu. Interiér byl mnohem větší než se z venku zdál. A i když se jednalo o bar, nevadilo by, kdybych to tu nenazval také jako prvotřídní restauraci.

Neměl jsem v úmyslu vyvolat nějaké potíže. Proto jsem se lépe podíval na své okolí. Nečitelný muž byl samozřejmě přítomný, ale když jsem uviděl také staré lidi, děti a dokonce i páry, uklidnil jsem se.

Muž s brýlemi vešel hlouběji do obchodu a řekl něco asi svému známému. Ten mlčky přikývl a zmizel v zadní části prodejny aniž by si vzal cokoliv s sebou.

"Aah, vysvětloval jsem mu situaci. Právě jsem ho požádal, ať jde získat vaše věci nazpět. Jo, viděli jsme ty mladíky kolem... takže si myslím, že je velmi brzo najdeme."

On a ti lupiči jeli v tomhle jasně spolu, ale stále si zanechával tvář neviňátka. Ale tohle jsem samozřejmě neřekl nahlas.

"No, když už tady stejně čekáme, proč si trochu nepopovídat?"

I když říká něco takového, nemám vůbec ponětí, o čem by jsme si mohli my dva povídat. Jen bych se zeptal, proč je jeho Japonština tak dobrá.

"Aah... jeden z vysoce postavených lidí v organizaci je Japonec... Jmenuje se Yaguroma-san, ale to víš, naučil mě spoustu věcí. No, moderní řeč a tón jsem pochytil z filmů a japonských komixů."

Organizace? Takže to nakonec bude nějaká ta organizace mafiánského typu. V tomhle okamžiku už nezáleželo, jestli byli mafiáni nebo co; zeptal jsem se ho na to přímo.

"Ne... nejsme Mafie. Přestože obecně jsme považováni za stejný typ organizace... ve skutečnosti jsme 'Camorra'. Víš, co to je?"

Nikdy jsem o tomhle slově neslyšel.

"Organizace ze Sicílie v Itálii, se jmenují 'Mafia'... původně to byly ozbrojené policejní jednotky vesnic... ale také můžeme říct, že to byli vojáci pro sebeobranu. Ačkoliv my 'Camorra' také pocházíme z Itálie, přesněji jsme z Neapole. Myslím, že jeden by mohl říct, že naše organizace byla založena ve věznicích, ale ani já si nejsem moc jistý detaily."

Takže oni se zrodili z vězení? Jenom díky tomu zněla ta 'Camorra' mnohem hůř než 'Mafia', ale tenhle typ myšlenek jsem si nechal pro sebe.

"Moje role v naší skupině je 'conta è oro' tedy podnikový účetní. No, jsem trochu jako ti, co spravují finance společnosti.... V Mafii se o to starají účetní."

Z mého pohledu zněly obě strany hodně podobně.

"Haha... No, dnes nás lidé vždy považují za Mafii. Mafiánští obchodníci s drogami, čínská mafie, ruská mafie, mafiánští pašeráci... Nicméně, 'Camorra' je mocná v Neapoli. Ale my jsme se narodili v Americe, takže můžeme říct, že jsme takovými 'sirotky' bez žádného přímého spojení s Neapolí."

Ačkoliv odhalil hodně informací o vnitřním fungování těchto organizací, rozuměl jsem jen malé části toho, co mi tady říkal. Nikdy jsem neměl žádné styky s násilnými organizacemi v Japonsku. Pro mě byla tahle 'Camorra' a 'Mafia'... V každém případě se mi tito lidé, kteří žili na temné straně společnosti, vůbec nezdáli reální.

"To je normální. I mezi lidmi žijícími v New Yorku, dají ti, kteří přišli do kontaktu s gangy, dohromady méně jak jedno procento populace. Samozřejmě to zahrnuje i ty, kteří jsou těmito gangy přímo napadeni. I já jsem docela zvědavý člověk, a proto se stává, že se občas představím lidem jako jsi ty. Nicméně, počet lidí, kteří jsou vůbec schopni se se mnou setkat, je pouze zlomek z toho jednoho procenta."

...Popravdě se mi chtělo brečet kvůli tomu, jakou smůlu jsem měl.

Ale bohužel jsem byl už lapený v síti jeho konverzace. Jak bych to jen řekl, bylo to jako povídat si z přítelem, kterého už znáte roky, i když ve skutečnosti ani neznáme navzájem svoje jména.

"Jo... popravdě by to číslo mohlo být vyšší. Tady jde jen o to, že lidé, kteří si jsou vědomi existence Mafie, jen zřídka o těchto záležitostech mluví..."

Bylo to jako v nějakém filmu. Když Mafie ohlásí 'omertu', obyčejní občané předstírají, že nic neviděli kvůli strachu z pomsty.

Ale... řečeno tohle všchno, jak může jeden popsat takového člověka, který mluví o těchto organizacích s někým, koho právě potkal?

"Haha! No, o dalších organizacích nic nevím, ale my tady nejsme tak upnutí na různé věci. A neděláme žádné monstrózní skutky jako je odveta... To mezi sicilskou mafií mají jejich členové zakázané mluvit o tom, že jsou součástí jejich organizace. Camorra... byla jistý čas jako americká Mafia... ale teď klidně všichni vystoupíme a řekneme název naší organizace... a dokonce i sám šéf přijímá rozhovory pro média."

Takže vy se rádi předvádíte? Než na mou otázku odpověděl, byl chvíli zticha, ale potom vybouchl v hlasitý smích.

Poté, co se přestal smát, se na mě s velkým zájmem zadíval a poznamenal,

"...Ty. Ty ses odvážil tohle říct přede mnou, před Camorrou, huh... Nebojíš se?"

Vůbec ne.

"...Nebo snad pochybuješ o tom, že jsem gangster?"

Vůbec ne. I kdyby jsi lhal, nebylo vůbec zapotřebí mě oblbovat s Camorrou.

"... Jsi zvláštní... Když jsem o tobě slyšel od toho chlápka, Paula, myslel jsem si, že jsi stereotypní naivní Japonec."

Jak milé. A vzhledem k tomu, jak plynná tvoje japonština zatím je, měl by sis dát pozor na to, že slušně oslovíme staršího člověka tak, když za jeho jméno přidáme '-san'. Například Paul-san. I když je věková hierarchie v Americe více opomíjená, jako mladší člověk by jsi mohl ukázat aspoň trochu úcty, ne?... Ačkoli tohle jsem se naučil z cestovní příručky.

S touto jedinou větou se motor mého života dočista zbláznil, jako když zmáčknete nějaký přepínač. V tom okamžiku se vše změnilo za hranice mých nejdivočejších představ.

Tentokrát se ticho protáhlo mnohem déle. Potom se zasmál, zatímco si říkal pro sebe,

"Jaká to náhoda ... Hm ... Není to zajímavé?..."

O čem to mluví? Zatímco jsem byl zmatený, nasadil rozpustilý úšklebek, jako když si dítě najde novou hračku... nebo jako by se chystal přijít s nějakým žertíkem - takový druh úsměvu.

A když jsem ukázal trochu zmatený výraz, snažil se vymyslet, jak mi svou myšlenku podá. A potom zašeptal,

"Paul je... mladší jak já."

Ah ... jo? Počkat, co to právě řekl? Ten policajt právě teď, nezáleželo jak jste se na něj všemožně dívali, ale mládí měl už dávno za sebou... To jeho obličej vypadá tak staře?

"Ano i ne... Zpět k tomu, o čem jsme mluvili... Během posledních šedesáti let tu byla už asi stovka lidí, kterým jsem se představil jako člen Camorry. Samozřejmě nepočítám ty, kteří mě již znali a policii... Takhle to bylo původně. Když nad tím tak přemýšlím, bez našeho osudného setkání, by se mi nikdy nenaskytla příležitost poznat tak správného turistu, jako jsi ty. Haha!"

Na okamžik jsem si myslel, že jsem slyšel špatně. 60 let. Tenhle mladík přede mnou ...? I když jsem si nebyl jistý, jak posoudit věk bílého člověka, ale jeho rysy, tenhle kluk před mýma očima prostě nemohl být ani v půli cesty do 60 let!

Když uviděl můj nedůvěřivý výraz, upravil si brýle a rozpačitě řekl,

"Jo, jsem nesmrtelný. Nemohu zemřít."

Hoooo, takže tenhle chlápek rád šokující americké vtípky?

"Ah, ty mi nevěříš, že? Ale je to pravda. Nezáleží na tom, jestli jsem rozřezaný nebo spálený, stejně neumřu."

Tvrdohlavé lepení na příběhu bylo specifikum amerických vtipů.

Když slyšel moje zdvořilé zamručení, usmál se a-----

--- vytáhl ze své náprsní kapsy malý nožík, kterým si probodl ruku.

V tom zlomku vteřiny, jsem se plně nepochopit, co se vlastně stalo. Z místa, kde z jeho ruky trčel nůž, začala vytékat rudě zbarvená krev. Když uviděl můj udivený výraz, usmál se a řekl,

"To je v pořádku ... Vidíš?"

Pomalu vytáhl nůž. Myslel jsem si, že začne čerstvá krev vytékat ven, ale její tok se zastavil úplně.

V tomhle okamžiku jsem viděl něco, co mi opravdu důkladně vymylo mozek.

Krev, která zůstala na stole... se začala kroutit jako nějaký živý organismus. Jako kdyby se chtěla sama vrátit do těla svého majitele, byla vtažena zpět do rány. Když se všechna krev vrátila, jeho zranění automaticky beze stopy zmizelo. Na stole nebyla jediná známka po krvi.

Kdyby se tohle stalo na plátně kina, smál bych se tomu jako prvotřídnímu speciálnímu efektu. Bohužel se to stalo přímo před mýma očima.

Ať už jde o tekutinu vzpírající se gravitaci nebo okamžité léčení, jeden by se neubránil pocitu, že by tohle klišé vypadalo hezčí v nějakém grafickém programu. Ale tohle pouze přidávalo situaci na nelogičnosti.

Tenhle paranormální jev, který se stal v tomhle obchodě... Ne, v tomto světě - nemůžu být přece jediný, kdo o tomhle ví. V tomhle baru s klasickou atmosférou, provedl tento muž právě čin, který absolutně popírá fyzikální zákony. Přesto se ani jeden pracovník nebo zákazník nepodíval naším směrem.

Po chvilce přemýšlení, jsem konečně promluvil. Sedí přímo naproti mě... ale co je to vlastně za člověka?

Zabije mě?

Na okamžik vypadal trochu zmatený, ale potom se na mě znovu doširoka usmál.

"To je poprvé, co vidím podobnou reakci... až do teď, ti kteří tohle viděli, jestli nezačali vytahovat kříže nebo na mě nenamířili zbraň, ale... Ah, samozřejmě, že tihle byli zatčeni policií. Jo jo, je mi jich celkem líto. A potom taky jenom náznak toho, že vytahuji nůž, vystrašilo taky už řádku lidí."

To je přirozené.

"... Proč bych tě zabíjel?"

Protože si myslím, že jsi zrůda. Odpověděl jsem mu upřímně. Nebylo zrovna příjemné mluvit o něm jako o zrůdě, ale zároveň jsem ho chtěl také do budoucna varovat před tímhle jeho děsivým vtipem s reálným důkazem.

".. Jsi opravdu neobyčejný. Jsi první, kdo zareagoval takhle klidně."

Lidi vždycky říkali, že vypadám klidně nebo že jsem ke všemu lhostejný. Bez ohledu na to, co všichni říkají, od té doby, co mě v Hokkaidu málem sežral medvěd černý, mi tyhle pocity strachu nebo překvapení nějak chybí. Někdo kdysi navrhnul, že bych se mohl stát válečným fotografem, ale jelikož nevím nic o přežití na bitevním poli, určitě bych tam umřel. A protože jsem neměl žádný důvod zemřít, zůstal jsem u fotografování zvířat.

Když si vyslechl moje povídání, podíval se na mě s očima plnými radosti.

"Jsi opravdu zajímavý člověk. Cítím to a nenechám si tuhle příležitost uniknout; vyslechnul by sis mou legendu? Příběh o době, kdy jsem získal nesmrtelnost a různé jiné související příběhy?... Je to skvělý způsob, jak využít čas, nemyslíš?"

Určitě je to zajímavé téma... Ale je to v pořádku pro někoho, koho jsi právě potkal?

"Žádný problém. Stejně, i když to řekneš ostatním lidem, nebudou ti věřit."

Ještě jsem se ujistil, jestli nemá něco společného s nějakým druhem náboženství. Jak můžu být vůbec tak klidný s nesmrtelným před mýma očima? Když o tom tak přemýšlím, musím být opravdu pomalý.

"A-aah, neboj se. Nemám s těmihle věci vůbec nic společného. Chci jen zabít trochu času, to je vše... No, ale tenhle příběh přece jenom obsahuje jednoho 'démona'."

Muž, který se sám prohlásil za 'conta è oro' Camorry a také za nesmrtelného. Po tom, co objednal od servírky nějaké jídlo, začal pomalu vyprávět 'legendu'.

"... Nuže, tedy začneme ... Muž, který vypil démonovo víno se stal nesmrtelným. Tohle je osamělý, osamělý příběh tohoto nešťastného muže. Dějství se odehrává za doby prohibice v New Yorku. Příběh nespočtu osudů, které se připletly k náhlému vzniku 'vína nesmrtelnosti' a spirály lidí k tomu zapojených ........."

Úvod 4 ◄│► Kapitola 2

Úkázka z novely

Wed, 21 Jul 2010 09:42:28 +0200

Páni... tohle mi dalo tak zabrat, že to stojí za to zveřejnit. xD

Zrovna jsem přepisovala 1. kapitolu z prvního svazku, když jsem si všimla, že mi na začátku nějak nesedí počet znaků...

Čteme zprava doleva, zvrchu dolů...

A teď byl problém. V anglickém překladu neměli vůbec první sloupec s rokem 2002. A tak si říkám "zkusím to přeložit". Otevřela jsem si wikipedii s katakanou a začala hledat znaky.

Když jsem si je nakopírovala do Google překladače, vyšel mi z toho fakt velkej nesmysl (protože jsem měla špatně nějaký znaky). Přemýšlela jsem, co by tak "Niwenoyonoku Masohatsutaso" mohlo znamenat. Uhádnete?

Je to New York, Manhattan - záhada vyřešena xD

No jo, ale teď zbývají ještě ty dva kanji znaky. Za 2002 je znak pro 'rok' 年 a teď jsem jak magor hledala, co znamená ten pod ním... Málem jsem vypustila duši xD Zkuste si to tady najít - je to tak dobrý na oběšení... xD

Dokonce jsem tam našla svůj znak pro 'jaro' 春 a taky jsem poznala ten pro lásku 愛 (no jo... Naruto...). A co opravdu nejvíc naštve je, že ten znak, kterej jsem hledala znamenal 'léto' 夏... že mě to nenapadlo... xD a potom už jen zbývalo zjistit, co Manhattanskýho tam tak může být...

Romaji přepis:

Epirogu ichi

Ni sen ni toshi, natsu, nyu-yo-ku, manhatan shima

Naze, konna......... (další kanji znak, kterej už nehodlám hledat... no klidně si počtěte xD )

OMEDETOUGOZAIMAAAASU! (přepis předposledního sloupce)

Jo, jo... je to celkem sranda si v tom číst xD (když to aspoň trochu umíte...)

Úvod 4: Těsně před ~Rodina Gandor~

Sun, 18 Jul 2010 15:18:56 +0200

Těsně před

~Rodina Gandor~

Úvod 3 ◄│► Kapitola 1

Berga: "Hej, proč je označení pro pikový eso tak obrovský? Měním."

Luck: "Je to starý zvyk z Anglie. Velký počet podniků bylo povinno opatřit největší kartu (v Pokeru) speciálním vzhledem, který ve většině případech představoval obchodní značku nebo symbol společnosti. Měním."

Berga: "Aha. Co teď? Všichni tihle králové vypadají stejně. To jsou trojčata či co?

Luck: "Slyšel jsem, že kárový král představuje Julia Caesara."

Berga: "Kdo je sakra Caesar? No a teď tenhle chlápek. Ten jendův ksicht mě nějak vytáčí... No jasně, nevypadá on jako ten vetřelec, kterýho jsme vyřídili minule?"

Luck: "Jak to mám vědět? Jeho obličej byl jak rozsekaný kus masa (když jsem přišel) a to kvůli tobě... No, jdu ze hry. Nemyslím si, že můžu vyhrát nad trojicí."

Berga: "... co? Jak víš, že mám trojici?"

Luck: "... opravdu se mě na tohle ptáš?"

Keith: "... ..." (otáčí karty)

Berga: "Ah."

Luck: "Pětice..."

Berga: "Sakra! Hej brácho, můžeme přestat používat v Pokeru žolíky?"

Luck: "Bůh smrti dělá Keithovi opravdu rád společnost..."

Keith: "... ..."

Berga: "Idiote, nemělo by to být jinak? Velkej brácha je spíš fanouškem smrtky!"

Luck: "Aha... oh, vypadá to, že opravdový oblíbenec smrtky je tady."

Keith: "... ..."

Jogi: "Ah... Bossi, jste tu všichni."

Berga: "Fajn, teď si sedni."

Luck: "Pane Jogi... chcete si zahrát Poker?

Jogi: "H-huh..."

Keith: "... ..."

Jogi: "Mimochodem, dneska ráno se kolem obchodu s klobouky motalo hodně policajtů... stalo se něco?"

Luck: "Ah, povím vám o tom později... jelikož to má něco společného i s vámi."

Úvod 3 ◄│► Kapitola 1

Úvod 3: Před pár minutami ~Na silnici~

Sat, 17 Jul 2010 13:50:37 +0200

Před pár minutami

~Na silnici~

Úvod 2 ◄│► Úvod 4

Bez známky budoucí konverzace byl těsný prostor auta vyplněný tichem a samotou.
Řidička si pomyslela pro sebe:

Prosím, ať tohle ticho zůstane už navždy.

Moje existence nemá smysl. Záviděla každému, kdo měl dost odvahy na to, aby se smířil s touhle potupnou myšlenkou.
Nepotřebná existence. Jak krásné by to bylo. Jinými slovy tito lidé jsou schopni samostatně rozhodovat o tom, jak v životě promrhají svůj čas. Nezněla by asi nějak takhle definice naprosté svobody?
Narozdíl od nich, ona musí žít s předem určeným významem.
Být nástrojem starého muže, který sedí za ní. Tohle byl celý důvod její existence. Tak jako osud, který nelze neposlechnout.

Samota je výsledkem toho, že nemůžete milovat nikoho jiného než sám sebe. Ačkoliv stařec považoval její společnost za samozřejmost, byla i tak stále velmi osamělá.
To je přesně ten důvod, proč tak zbožňuje ticho. Je to jediná doba, kdy může zůstat naživu bez toho, aby musela poslouchat příkazy.

Bohužel její milované ticho bylo bezohledně přerušeno hlasem necitlivého starého muže.
"Jestli byl Elixír úspěšně dokončený, zbav se všech nepříjemností."
"Ano."
"O tamto se postarám sám. Ty jen zajistíš, aby zbytek nekřičel, když to budu dělat. Není to jednoduché?"
"Ano."

Přemýšlela, jak neovlivnitelný může tenhle stařec asi být. Včetně ní, choval se ke každé žijící bytosti stejně; bez ohledu na rasu, pohlaví, věk, postavení, dobré nebo špatné úmysly, minulost nebo budoucnost... V jeho očích byl každý pouhý nástroj, který musí být zlikvidován stane se-li nepotřebným či zbytečným.

"Jsme teď ve městě...? Vyhni se hlavním ulicím."
"Ano."
Řidička ukončila proud svých vlastních myšlenek. Její mozek obsahoval profesionální výpočty všech zkratek, které je účinně navedou do finálního místa určení.
Auto zabočilo do postranní uličky - přímo kolem rohu obchodu s klobouky.

Úvod 2 ◄│► Úvod 4

Úvod 2: Před několika dny a před pár hodinami ~Nádraží~

Fri, 16 Jul 2010 13:11:32 +0200

Před několika dny a před pár hodinami

~Nádraží~

Úvod 1 ◄│► Úvod 3

Byla to fakt podivná dvojice, to vám teda povim.

"Takže tohle je to naše Město Snů!"
"Přetéká sny!"

Chtělo se mi ty dva pořádně praštit. Město snů říkáte? Víte, kolik lidí spáchalo od minulýho roku sebevraždu? Tehdy jsem taky ztratil svou práci. Nevyhodili mě; společnost samotná zmizela jako pára nad hrncem, když jsem šel jednou ráno do práce. Škoda že toho chlápka praštil někdo dřív, než jsem vůbec dostal šanci.

"Jááááu."
"Ááááh, Isaacu~!"

Jakoby se nic nestalo, vyskočil zpátky na nohy a s rukama vztyčenýma k obloze začal řvát.

"To je ono! Takhle má vypadat naše město! Vzrušení ze setkání, násilí bez známek ostychu! Výborný způsob jak zbystřit mých šest smyslů, věř tomu!
"Věřííím! Ale je to trochu strašidelné!"
"Neměj strach, protože Bůh je na naší straně! Pamatuješ si, jak jsme ukradli ministrovo oblečení a nebyli vůbec potrestaní? Což znamená, že máme boží svolení pro to, co děláme... Jsem si tím jistý!"
"Pááááni!"

Taky jsem si něčím jistej: vy dva jste naprostí idioti.

"Oh Mirie, musím ti něco připomenout."
"Anóóó? Co je to?"
"Snaž se v tomhle městě moc nevyčnívat... ne do té doby, než začne naše práce."
"Ahá! Zůstanu do té doby potichu!"

I takovýhle idioti mají práci?... Tehdy jsem byl opravdu vytočenej, ale teď už vím, že ta jejich takzvaná "práce" je tamtoho druhu, víte? Už rozumím tomu, co říkali. New York je určitě město snů - pro Mafii a kriminálníky jako oni!
Hej, co přesně ti dva vlastně udělali? Muselo to být něco velkýho, aby zvedli ze židlí i federály jako vy, že? ... Počkat, čemu se smějete?
Oh, tamtomu? No... ti dva říkali něco ve smyslu...

"Výborně, nejdříve půjdeme najít nějaký obchod s klobouky!"
"Klobouky!"

Už je to všechno? Nemusíte mi děkovat. Radši mi najděte práci. Přece nechcete, abych začal dělat to samé, co oni dva, ne?
... Ještě se nechci upínat na prchavý sen z nějaký postranní uličky, víte?

Úvod 1 ◄│► Úvod 3

Zeptej se

Thu, 15 Jul 2010 20:19:50 +0200

Baccano! je určitě zajímavá série příběhů, ale taky je v tom občas děsnej zmatek xD

Snažím se, aby překlad neztratil svůj smysl, ale někdy to prostě nejde. Proto se můžete na cokoliv zeptat a já se vám to pokusím vysvětlit :)

Úvod 1: Den před ~V Alveare~

Thu, 15 Jul 2010 19:49:48 +0200

Den před

~V Alveare~

Co je to Baccano! ◄│► Úvod 2

"Dáme ti šest hodin na to, abys se připravil na svou smrt."

V místnosti s jednoduchou výzdobou stál chlapec, obklopený skupinkou mužů s vážnými výrazy ve tváři.

"...nic na to neřekneš?" Muž s brýlemi se usměvavě zadíval do chlapcových očí.

"No, nevím kvůli čemu, ale celá tahle místnost na mě působí, jako bych se měl za něco omlouvat..." zamumlal chlapec nervózně. Nepředpokládal, že budou přítomní všichni důležití členové Organizace. Co mohl jen tak strašného provést?
"Ehm... udělal jsem snad něco..."
"Přesně tak; nesčetněkrát." odpověděl muž hlubokým hlasem.
"Kapitáne... to snad ne, někde se musela stát chyba. Nepamatuju se, že bych..."
"Jediné co potřebuji je slovo, abych mohl vymazat ten tvůj sebejistý výraz z tváře. Rozumíš?"
"D-dobře, vysvětlete mi to..."
S podivný výrazem ve tváři Boss konečně odhalil, co měl celou tu dobu na mysli. "Zítra půjdeš s Maizou koupit klobouk."
Chvíle ticha.
Zatímco sledoval tichý potlesk dvou dalších členů - tajemníka a staršího Asijského muže - chlapec konečně pochopil.
"Ah... neříkejte mi, že..." jeho tváře se zmocnil obrovský dětský úsměv.
"Zasloužil sis to svými významnými službami."

Koupě klobouku s významným členem. Tahle událost s sebou nese v Organizaci velmi podstatný význam.
"Gratuluji ti k tvému povýšení."
Muž v brýlích se přiblížil ke chlapci a měl očividně radost.
"Zítra ráno tě budu čekat před obchodem."

Co je to Baccano! ◄│► Úvod 2

Poznámky překladatele - Svazek 1

Thu, 15 Jul 2010 19:13:54 +0200

Pro rychlou orientaci v článku použijte CTRL+F a zadejte hledané slovo.

Úvod 1: Den před ~V Alveare~

Alveare

podnik; více se dozvíte v příběhu

Úvod 2: Před několika dny a před pár hodinami ~Nádraží~

1 Město Snů	New York, Big Apple; původní výraz "Capital of Hope" což znamená "hlavní město naděje", "Město Snů" pro nás zní přirozeněji
2 minulýho roku	Vztahuje se na 24. října 1929 (také známý jako "černý čtvrtek") kdy Newyorská burza zaznamenala obrovský krach - hospodářská krize; velký počet nezaměstnaných
3 Isaacu~	vlnovka za nějakým slovem znamená v Japonštině jeho zpěvné prodloužení na konci
4 Pááááni!	originální slovo, které Miria používá je "sugoi", v angličtině používají "That's amazing!" ale v češtině "To je úžasné!" zní trochu nepřirozené, proto jenom "páni"

Před pár minutami ~Na silnici~

Žádné poznámky

Těsně před ~Rodina Gandor~

1 trojicí	původní překlad zní "Three-Card", pravidla pokeru neznám, ale měli by to být 3 karty stejné hodnoty ale rozlišných znaků - zbylé 2 karty jsou libovolné (např. 2♦ 2♠ 2♣ K♠ 6♥)
2 Pětice	podobné jako u trojice; Keith vyhrál hru automaticky, protože se hraje pouze s 5-ti kartami (8♦ 8♠ 8♣ 8♥ žolík)
3 Keithovi	Keith má u svých bratrů přezdívku Keith-bro (Keith-nee) bohužel v češtině to tam nijak napracovat nejde
4 smrtky	další problematická část tentokrát se slovíčkařením; v japonském originále se zmiňují o "Shi no Kami" a "Shinigami" a v anglickém překladu "God of Death" a "Death God"... všechna tyhle 4 slovíčka znamenají v češtině "bůh smrti" a proto jsem zvolila "smrtku"; jednoduše nad tím moc nepřemýšlejte xD

Epilog - Část 1.

1 ramen	nudlová polévka s masovým vývarem, vepřovým masem, vejci, zeleninou atd...
2 gyūdon	[gju:don] hovězí s cibulí a rýží
3 kanji	[kandži] jeden ze tří stylů písma pro zápis japonštiny
4 zářivého kouzelníka	v angličtině: "Shining Wizard" je slavná wrestlingová technika Mutoh Keijiho, kterou složíte svého protivníka k zemi
5 jo jo	v japonském originále říká "Ija ija" což nemá žádný konkrétní význam; proto jsem zaměnila 'ija' za 'jo', protože to při čtení lépe vyzní; tedy vždy když v přímé řeči bude říkat "jo" je to ve skutečnost "ija"
6 brečel by jsi, než...	japonský výraz 'nakineiri'; v angličtině 'crying yourself to sleep'; s touhle částí jsem měla celkem problém a nevím, jestli jde překlad podat lépe; význam slova 'nakineiri znamená nucen akceptovat situaci
7 tvém	v této kapitole se postavy nijak neoslovují, takže nejde poznat, jestli si tykají nebo vykají; v angličtině to vyřeší slovem "you" já jsem z jistých důvodů zvolila tykání (až dokončím 1. svazek, možná to změním)
8 herupu	japonská slova se neskládají z jednotlivých "písmenek" ale ze slabik; pokud přečtete slovíčko 'herupu' rychle a změkčíte výraz na R, vznikne vám angl. slovo 'help'
9 no	v japonském originálu používá slovíčko "maa" které stejně jako 'ija' nemá žádný důležitý význam, proto jsem ho nahradila za "no"
10 -san	koncovky, které se přidávají za jména; záleží na tom, jaký máte k dané osobě vztah; například "Miharu-san" je zdvořilé oslovení asi jako vykání
11 conta è oro	[kontaeoro] italský výraz; tento člověk dělá podobnou práci jako účetní; někdo, kdo spravuje účetní knihy
12 omertu	omertá = kód mlčení (ticha)
13 grafickém programu	heh... tenhle odstavec jsem jaksi vůbec nepobrala xD; mluví o tomhle
14 prohibice	je absolutní zákaz produkce a distribuce alkoholu; v USA v letech 1914-1933
15 vína nesmrtelnosti	(fushi no sake/kusuri) víno nesmrtelnosti nebo také elixír života

Prolog

1 no, nevadí	anglicky: ah, nevermind; japonsky: maa ii まあいい; jedná se o frázi, která může mít více podobných překladů
2 Muž se znalostmi zůstal	nad tímhle se nepozastavujte, nepochopila jsem význam té věty ani v anglickém překladu a ani v japonském originálu (tam jsem to spíš neuměla přečíst); v podstatě je to tam zbytečný

První Den

Zatím žádné poznámky

V noci

Zatím žádné poznámky

Druhý Den

Zatím žádné poznámky

Epilog - Část 2.

Zatím žádné poznámky

Překlad série

Mon, 12 Jul 2010 21:43:52 +0200

Vítejte na blogu věnovaném Baccano! sérii.

Jmenuju se Soňa, ale v blogovém světě jsem Nakano Miharu (občas jen Haru). Donedávna jsem žila v domění, že Baccano vychází pouze jako

manga, podle které bylo udělané anime. Když mi ale konečně docvaklo, že celá série vznikla z psaného příběhu, rozhodla jsem se, že si to musím přečíst!

Překladatelská skupina Baka-Tsuki překládá novelu z japonštiny do angličtiny, která je volně k přečtení. Hned jsem si natáhla 1. volume do mobilu a začala číst. A jak jsem tak četla a občas si u toho přeložila neznámé slovíčko, došlo mi, že dělám zbytečnou práci. Proč? Proč to překládám? Když si to budu chtít přečíst znovu, stoprocentně všechny přeložená slovíčka do té doby zapomenu. A tak jsem vytáhla čtverečkovaný papír a začala konečně překládat pořádně.

Styl překladu

To, že novela není žádná knížečka s nápisem begginer, je snad jasné.

Celkem si troufám, že se pouštím do překladu, ale strašně mě láká dozvedět se, co se stane dál. V angličtině jsem poměrně dobrá (musím se pochlubit, abyste si nemysleli, že to tady překládá nějakej trojkař; tu mám z češtiny...), ale lehčí je pro mě přečíst si anglický text než ho překládat do češtiny. Je to zvláštní, ale někdy chápu anglický výraz líp jak český xD Asi jsem byla v minulém životě angličanka... hmmm...

Takže k překladu. Tohle je moje osnova:

Vypsat neznámá slovíčka; seznámit se s textem
Přeložit slovíčka
Přeložit kapitolu (na papír)
Přepsat text do PC (za pomocí Google Translator zkontrolovat překlad)
Přepsat text znovu tak, aby byl čitelný

No není to hned, jak vidíte. Občas se ze zoufalství podívám i do originálu, ale kdybych uměla všechny ty znaky, tak to překládám z japonštiny, to dá rozum xD

Kdyby jste ale dostali chuť přidat se ke mě a začít překládat, tak se ozvěte. Nejdřív si vás proklepnu jo a taky mám pár kritérií... Ale stejně bych poslední 5. bod dělala sama, protože na něm záleží nejvíc.

Doslovný překlad

Ano, ve většině případech překládám doslovně. U téhle série příběhů je velké riziko, že když něco pozměním, ztratí ostatní věci význam. Když to tam ale nesedí (a uvědomím si to; to je důležitá poznámka) tak to změním. Ale nebojte se, píšu povídky, mám na to už určitý "čuch" X)

Tak třeba záležitost s prvním svazkem; jak se vám líbí název "Valící se ilegálnosti"? Protože právě tohle je doslovný překlad "The Rolling Bootlegs". A tak jsem dumala co s tím a nakonec jsem to pojmenovala "Město Snů". Protože právě takhle nazývá New York dvojice postav a právě v tomto městě se většina dějství prvního svazku odehrává. Takže tak.

Doufám, že se vám bude příběh líbit a budete se těšit na každou nově přeloženou kapitolu

vaše líná Miharu X)

Svazek 1: (1930) Seznam

Mon, 12 Jul 2010 21:12:24 +0200

(1930) Město Snů

Den před ~V Alveare~
Před několika dny a před pár hodinami ~Nádraží~
Před pár minutami ~Na silnici~
Těsně před ~Rodina Gandor~
Epilog - Část 1.
Prolog
První Den
V noci
Druhý Den
Epilog - Část 2.
Poznámky překladatele

(1930) The Rolling Bootlegs (Celý Text)

Postavy

doplním po přeložení...

Baccano! Novela - Základní info

Mon, 12 Jul 2010 20:21:10 +0200

Autor:

Ryogo Narita

Výtvarník:

Katsumi Enami

Počet svazků:

15 a stále vychází

Odkazy:

Baka-Tsuki (anglický překlad)

Baccano Blog (LiveJournal)

Fanstránky

Japonská novela je svým způsobem specifická. Její obal se sice tváří jako manga, ale když zalistujete dál, nenajdete nic víc než text. Často také obsahuje obrázky, ale jednoduše řečeno je to pouze kniha. Někdy se ale může stát, že právě na její motivy vznikne anime nebo manga, což je případ právě série Baccano!

Příběh začíná v roce 2002, kdy se japonský turista dostane do nesnází. Přímo v ulicích New Yorku ho nějaká partička kluků okrade a on se zoufale snaží získat své věci zpět. Dostane se do kotaktu z jedním mužem, který mu slíbí pomoc. Jenže je na něm něco podivného... A jeho příběh je ještě podivnější...

Vzápětí se ocitáme v roce 1930, kdy celý tenhle humbuk začal. Tehdy totiž znovu, po několika set letech, spatřuje světlo světa bájný "elixír života".

Seznam svazků:

Svazek 1 (vydáno v únoru 2003) - PŘEKLÁDÁ SE

Baccano! (1930) Město Snů

Baccano! (1930) The Rolling Bootlegs

Svazek 2 (vydáno v srpnu 2003)

Baccano! 1931 The Grand Punk Railroad (Local Episode)

Svazek 3 (vydáno v září 2003)

Baccano! 1931 The Grand Punk Railroad (Express Episode)

Svazek 4 (vydáno v říjnu 2003)

Baccano! 1932 Drug & The Dominos

Svazek 5 (vydáno v únoru 2004)

Baccano! 2001 The Children Of Bottle

Svazek 6 (vydáno v září 2004)

Baccano! 1933 (Part 1) The Slash ~Cloudy to Rainy~

Svazek 7 (vydáno v listopadu 2004)
Baccano! 1933 (Part 2) The Slash ~Bloody to fair ~

Svazek 8 (vydáno v říjnu 2006)
Baccano! 1934 Alice in Jails (Prison Episode)

Svazek 9 (vydáno v prosinci 2006)
Baccano! 1934 Alice in Jails (World Episode)

Svazek 10 (vydáno v dubnu 2007)
Baccano! 1934 Peter Pan in Chains (Finale Episode)

Svazek 11 (vydáno v červenci 2007)
Baccano! 1705 The Ironic Light Orchestra

Svazek 12 (vydáno v říjnu 2007)
Baccano! 2002 Bullet Garden (A-side)

Svazek 13 (vydáno v listopadu 2007)
Baccano! 2002 Blood Sabbath (B-side)

Svazek 14 (vydáno v lednu 2009)

Baccano! 1931 The Grand Punk Railroad Revisited

Svazek 15 (vydáno v dubnu 2010)
Baccano! 1710 Crack Flag

Baccano! Manga - Základní info

Mon, 12 Jul 2010 15:07:57 +0200

Žánry:

akce, fantasy, dobrodružný, komedie, horror

Autor:

Ryogo Narita

Výtvarník:

Shijin Ginyuu

Odkazy:

OneManga.com

MangaReader.net

MangaFox.com

Celý název:

Baccano! 1931 The Grand Punk Railroad

Poznámka:

Manga vyšla ve 2 svazcích, ale nikdo není schopný ji oskenovat a přeložit... Bohužel :(