Kapitola 2: Prolog

21. srpna 2010 v 14:43 | Miharu 【春】 |  Svazek 1

Prolog

Rok 1711, Atlantický oceán, na palubě osobní lodi Advena Avis---

Strana 27
Kapitola 1 ◄│► Kapitola 3


Rok 1711, Atlantický oceán, na palubě osobní lodi Advena Avis---



Alchymie.

Vědění a techniky pocházející ze starověkéo Egypta a také kultury.

Začínající jako egyptské umění, smíchané s řeckou filozofií a hermetickými tradicemi, s mírným vlivem z Arábie a pomalu mizící v renesanční Evropě.

Úkolem tohoto umění je změnit levné kovy ve zlato nebo stvořit život bez Boží pomoci. Ale hlavním cílem je získat věčný život... Ne, ani tohle se nedá považovat za "definitivní". To, co alchymisté opravdu hledají, je bezmeznost. Klidně sami sebe pohřbí ve výzkumu až do konce svých dnů jen kvůli tomu, aby přeměnili nemožné na možné. Ale kdyby se jim to podařilo, kdyby se to stalo "proveditelným", finální cíl by se postupně vytratil. Do té doby budou pokračovat v pronásledování nemožného, utápějíc se v naději a poznání nebo naopak - ztratí se uprostřed svého poslání.

Čas se mění neustále. V chaosu reálného světa si alchymista hluboce váží kvalit potřebných pro hrdinu - v dobách, kdy byli zdržováni překážkami ze všech stran a jindy také terčem závisti ostatních, i přesto museli posunovat hranice svých možností kupředu. Ale tento druh práce nebyl neplodný... alchymista Newton objevil gravitaci. Moderní vědci přinášejí různé příspěvky společnosti. Alchymie rozhodně není falešná věda.

Ale někdy---- je alchymie nazývaná magií nebo božskou dovedností. Ale také tu byli tací, kteří se snažili odstranit rozdíl mezi alchymií a vědou a tím spojit dvě v jedno.

Všeobecně je pro obyčejné lidi jednoduché smíchat alchymii a magii dohromady, ale ve skutečnosti jsou to dvě naprosto odlišné věci. Mezi alchymisty jsou i ti, kteří opovrhují nad "vnějšími silami, které nelze pomocí vědy vysvětlit", které jsou založeny na magii a odříkávání... ale jsou tu samozřejmě i tací, kteří se v experimentech přímo nimrají.

Ať už se jedná o magii nebo démonické umění, je-li její existence potvrzena, cokoliv se může stát "možným" - je to jen otázka otevírající toto "neproveditelné" umění.



<==>



Osobní loď byla zahalena v temnotách noci.

Ve tmě... naslouchali záhadnému "hlasu".

Byli to alchymisté, daleko od svých domovů hledajíc nezmapované země.

Byli to ti, kteří konečně uspěli ve vyvolání 'démona' do lidského světa; na palubu jejich lodi.



"Nazvali jste mě démonem? Ah, to je v pořádku. Ale viděl někdy někdo z vás Boha nebo anděly? Slovo jako 'zlo' může existovat pouze v kontrastu z porovnání s nimi. No, nevadí; už 103 let uplynulo od doby, co jsem byl takto svolán. Bylo by skvělé, kdyby se to stalo o tři roky dříve, ale ... No, nevadí. Ah, 'no, nevadí' je moje oblíbená fráze. Moc se tím ale nezabývejte... Vysílám svůj hlas přímo do vašich mozků, takže tohle o oblíbených frázích je poněkud divné. No, nevadí."

Tenhle nadmíru upovídaný 'démon' dodržel slib a souhlasil o předání "zakázaného vědění" alchymistům, kteří jsou přímo odpovědní za jeho povolání.

Alchymisté řekli následující: "Chceme se dozvědět vše o nesmrtelnosti."

"Tato žádost ... nenaznačuje náhodou, že si tajně přejete být nesmrtelní? No, nevadí."

Na palubě této lodi... byli uprostřed skupiny alchymistů umístěny nádoby, které se začaly naplňovat nějakou tekutinou.

"Stačí se jen napít a stanete se nesmrtelnými. Cokoliv se stane poté, je jen na vás všech rozhodnout. Jsem sice nesmrtelný, ale můj názor na toto je zcela odlišný než ten váš... Počkat, počkat, uklidněte se a poslouchejte dobře... Jsem velkorysý tudíž je zde elixíru více než dost pro všechny přítomné. Přestaňte se dohadovat. ...... Takže tedy, pokud vás jednou unaví být nesmrtelným a budete prahnou po smrti..."

'Démon' začal alchymisty učit, jak může nesmrtelný zemřít.

"... Musíte najít někoho, kdo také vypil nápoj nesmrtelnosti. Pokud vás vyhledá takovýto člověk, položte svou ruku na hlavu toho, kdo si přeje zemřít a pomyslete si 'Chci jíst'. Silná myšlenka postačí. Takto bude váš bližní, který vyhledal smrt, vtáhnut do vaší pravé ruky a jeho život skončí. Toto 'pozření' je také způsob, jak od dotyčného získat všechny jeho znalosti a schopnosti. Ten, kdo zůstane jako poslední, nahromadí znalosti a zkušenosti od třiceti různých lidí tady... Jestliže se i tento člověk bude chtít vzdát života, potom nechť mě vyvolá znovu. Tehdy jej 'pozřu'. Poté získám znalosti všech 30ti lidí... Ještě tu mám pro vás jedno varování... existují také určitá rizika. ... Ti, kdo pili tento elixír, ztratí schopnost používat 'falešná jména'. Jedná se o mentální omezení... Pokud to bude jen prozatímní představení s obyčejným člověkem, potom se nic neděje. Ale své skutečné jméno použijete, když budete hovořit s ostatními nesmrtelnými; vaše tělo zamítne v tomto světě přijetí falešné identity. ... Kdybych takto neučinil, nebudete nikdy schopni se najít navzájem..."

Alchymisté to chvíli společně probírali, ale pak se všichni podělili o nápoj nesmrtelnosti mezi sebou a vypili jej. Elixír měl vůni alkoholu.

"Hm, pravda... Stále máme dohodu o tom, že vás všechny naučím... Ačkoli nevím, co si představujete pod pojmem vše, ale v každém případě vás naučím recept pro tento elixír. Ale neřeknu ho všem, pouze tomu alchymistovi, který mě vyvolal. Pokud i vy jej chcete znát, pak se ho zeptejte později."

Jak beztvarý 'démon' řekl, daroval 'Znalosti' alchymistovi, který jej povolal. Mladý muž nevěděl, co se stalo, ale pochopil 'Znalosti' které dříve neznal. Protože byly právě vtisknuty do jeho paměti.

Démonův hlas zeslábl, až jej nebylo vůbec možno slyšet.



Muž, který obdržel 'Znalosti' strávil celou noc přemýšlením.

Nakonec se rozhodl říci tajemství nesmrtelnosti svému mladšímu bratrovi, který byl také na palubě lodi. Nedošel ani do půli cesty, když jej náhle napadla jedna myšlenka.

A další den prohlásil:

"... Mám v plánu tuto vědomost navždy zapečetit."

Přestože všichni alchymisté s tímto návrhem nesouhlasili, jeho rozhodnutí bylo konečné.

A tu samou noc se to stalo.



Muž se znalostmi zůstal. V polovině noci ucítil něčí přítomnost a otevřel oči ............ Stojíc ve středu místnosti byl jeden z jeho přátel.

Ruka toho muže byla položena na hlavě Greda - jeho bratra - který spal naproti...

V té chvíli byl již úplně vzhůru, ale i tak už bylo pozdě. Jeho vlastní bratr, jeho přítel... Ne, v tom okamžiku to vypadalo jako nějaké kouzlo. Jeho bratr byl doslova vysán pravou rukou jeho společníka.



"... To není možné, nečekal jsem, že se to stane tak rychle. "

Zatímco 'démon' sledoval nastalou scénu, mumlal si někde ve tmě sám pro sebe.

"Jsem sice ten, kdo rozdmýchal tyhle plameny, ale... to je důvod, proč jsou lidé tak nenasytný druh. Baví mě to sice sledovat, ale..."

Existence označená jako 'démon' pokračovala v mírně melancholickém hlase,

"Tentokrát se to určitě stane."

Démonův hlas již nebyl více slyšet. Jediné co zůstalo, byla temná prázdnota, jakoby zde démon nikdy nebyl.

A tak čas plynul dál.



Kapitola 1 ◄│► Kapitola 3
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Memphis-san Memphis-san | 23. března 2011 v 18:53 | Reagovat

Užasné. Nadherné. Skvělé. Těším se na přiští díl.

2 Miharu Miharu | 28. března 2011 v 9:21 | Reagovat

[1]: heh... je fajn, že to někdo čte :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Netoleruji reklamy
a nespřáteluji

Ikonky používejte
s odkazem na blog
Isaac and Miria