Před několika dny a před pár hodinami
~Nádraží~

Byla to fakt podivná dvojice, to vám teda povim.
"Takže tohle je to naše Město Snů!"
"Přetéká sny!"
Chtělo se mi ty dva pořádně praštit. Město snů říkáte? Víte, kolik lidí spáchalo od minulýho roku sebevraždu? Tehdy jsem taky ztratil svou práci. Nevyhodili mě; společnost samotná zmizela jako pára nad hrncem, když jsem šel jednou ráno do práce. Škoda že toho chlápka praštil někdo dřív, než jsem vůbec dostal šanci.
"Jááááu."
"Ááááh, Isaacu~!"
Jakoby se nic nestalo, vyskočil zpátky na nohy a s rukama vztyčenýma k obloze začal řvát.
"To je ono! Takhle má vypadat naše město! Vzrušení ze setkání, násilí bez známek ostychu! Výborný způsob jak zbystřit mých šest smyslů, věř tomu!
"Věřííím! Ale je to trochu strašidelné!"
"Neměj strach, protože Bůh je na naší straně! Pamatuješ si, jak jsme ukradli ministrovo oblečení a nebyli vůbec potrestaní? Což znamená, že máme boží svolení pro to, co děláme... Jsem si tím jistý!"
"Pááááni!"
Taky jsem si něčím jistej: vy dva jste naprostí idioti.
"Oh Mirie, musím ti něco připomenout."
"Anóóó? Co je to?"
"Snaž se v tomhle městě moc nevyčnívat... ne do té doby, než začne naše práce."
"Ahá! Zůstanu do té doby potichu!"
I takovýhle idioti mají práci?... Tehdy jsem byl opravdu vytočenej, ale teď už vím, že ta jejich takzvaná "práce" je tamtoho druhu, víte? Už rozumím tomu, co říkali. New York je určitě město snů - pro Mafii a kriminálníky jako oni!
Hej, co přesně ti dva vlastně udělali? Muselo to být něco velkýho, aby zvedli ze židlí i federály jako vy, že? ... Počkat, čemu se smějete?
Oh, tamtomu? No... ti dva říkali něco ve smyslu...
"Výborně, nejdříve půjdeme najít nějaký obchod s klobouky!"
"Klobouky!"
Už je to všechno? Nemusíte mi děkovat. Radši mi najděte práci. Přece nechcete, abych začal dělat to samé, co oni dva, ne?
... Ještě se nechci upínat na prchavý sen z nějaký postranní uličky, víte?
"Takže tohle je to naše Město Snů!"
"Přetéká sny!"
Chtělo se mi ty dva pořádně praštit. Město snů říkáte? Víte, kolik lidí spáchalo od minulýho roku sebevraždu? Tehdy jsem taky ztratil svou práci. Nevyhodili mě; společnost samotná zmizela jako pára nad hrncem, když jsem šel jednou ráno do práce. Škoda že toho chlápka praštil někdo dřív, než jsem vůbec dostal šanci.
"Jááááu."
"Ááááh, Isaacu~!"
Jakoby se nic nestalo, vyskočil zpátky na nohy a s rukama vztyčenýma k obloze začal řvát.
"To je ono! Takhle má vypadat naše město! Vzrušení ze setkání, násilí bez známek ostychu! Výborný způsob jak zbystřit mých šest smyslů, věř tomu!
"Věřííím! Ale je to trochu strašidelné!"
"Neměj strach, protože Bůh je na naší straně! Pamatuješ si, jak jsme ukradli ministrovo oblečení a nebyli vůbec potrestaní? Což znamená, že máme boží svolení pro to, co děláme... Jsem si tím jistý!"
"Pááááni!"
Taky jsem si něčím jistej: vy dva jste naprostí idioti.
"Oh Mirie, musím ti něco připomenout."
"Anóóó? Co je to?"
"Snaž se v tomhle městě moc nevyčnívat... ne do té doby, než začne naše práce."
"Ahá! Zůstanu do té doby potichu!"
I takovýhle idioti mají práci?... Tehdy jsem byl opravdu vytočenej, ale teď už vím, že ta jejich takzvaná "práce" je tamtoho druhu, víte? Už rozumím tomu, co říkali. New York je určitě město snů - pro Mafii a kriminálníky jako oni!
Hej, co přesně ti dva vlastně udělali? Muselo to být něco velkýho, aby zvedli ze židlí i federály jako vy, že? ... Počkat, čemu se smějete?
Oh, tamtomu? No... ti dva říkali něco ve smyslu...
"Výborně, nejdříve půjdeme najít nějaký obchod s klobouky!"
"Klobouky!"
Už je to všechno? Nemusíte mi děkovat. Radši mi najděte práci. Přece nechcete, abych začal dělat to samé, co oni dva, ne?
... Ještě se nechci upínat na prchavý sen z nějaký postranní uličky, víte?








Wow, vážně si na tom dáváš záležet! Máš můj obdiv.